<html>
<head>
<title>Vada stavby</title>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=windows-1250">
</head>

<body bgcolor="#FFCC99">
<blockquote>
<p><b><u>Trhliny v rozích stropní železobetonové konstrukce:</u></b></p>
<p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b>
Vlastník stavby si objednal posouzení stavebnětechnického stavu železobetonové stropní nosné konstrukce,
s popisem problému, že v konstrukci stropu jsou trhliny a on má obavu,
že se strop může zřítit. Dotazuje se, na příčinu trhlin, zda je stropní konstrukce bezpečná a jaká má provést opatření.
</b></p>
<p>&nbsp; </p>

<p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b>
Při provedeném šetření jsem zjistil následující skutečnosti. Jde o bytový dům vystavěný v roce 1922.
Konstrukční systém stavby je stěnový obousměrný z cihelného zdiva s trámovými železobetonovými monolitickými stropy.
Stavba má jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží a využité podkroví sedlové střechy.
Problematickou a zkoumanou konstrukcí je stropní nosná konstrukce nad podzemním podlažím.
Železobetonová stropní deska je uložena na obvodové nosné zdivo a je rozdělena vyztužujícími trámy napříč rozpětí 5 m.
V podhledu stropu jsou trámy viditelné.
Šířka polí železobetonové desky mezi nosnými trámy je 130 cm.
Podhled stropní konstrukce je upraven pouze malbou. Podlaha nad stropem je betonová.
Na podhledu stropu byly zjištěny trhliny probíhající napříč rohem desky v místech, kde je deska uložena na obvodovém zdivu.
Jiné trhliny nebyly zjištěny. Trhliny jsou uzavřené, spárovou měrku 0,05 mm nelze do trhliny zasunout.
Trhliny jsou staré a nejsou aktivní.
Nahodilé zatížení stropní konstrukce od provozu je statické, dlouhodobé a dosahuje v nejvíce zatížených místech hodnot až 400 kg/m<sup>2</sup>.
V minulých letech nedošlo ke změnám v zatížení konstrukce. Strop je zatížen současným způsobem trvale již několik desetiletí
a nevykazuje žádné jiné známky poruch od zatížení, kromě zkoumaných trhlin.
</b></p>
<p>&nbsp; </p>

<p align="center">
  <a href="deska01.jpg" target="_blank"><img src="deska01.jpg" width="160" height="120" hspace="35" border="5" bordercolor="#800000" alt="Trhlina probíhající napříč rohem uložení desky..."></a> 
  <a href="deska02.jpg" target="_blank"><img src="deska02.jpg" width="160" height="120" hspace="35" border="5" bordercolor="#800000" alt="Dvě rovnoběžné trhliny probíhající napříč rohem uložení desky..."></a> 
</p>

<p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b>
<u>Příčina:</u><br>
Byly zjištěny dvě trhliny umístěné napříč rohem stropní desky.
Trhliny bezprostředně neohrožují stabilitu konstrukce, ale je nutné je ošetřit,
protože jsou zdrojem pronikání oxidu uhličitého do betonové konstrukce a mohou tedy způsobit karbonataci betonu,
poškození výztuže a tím mohou negativně ovlivnit únosnost stropní desky mezi trámy.
V nosných trámech nebyla zjištěna žádná trhlina, ani jiná vizuálně zjistitelná závada,
všechny zjištěné závady jsou pouze ve stropní desce mezi trámy.
Jde o trhliny umístěné napříč rohů stropní desky, v blízkosti uložení.
Žádné jiné trhliny nebyly v desce zjištěny.
Obdélníková deska je uložena po všech čtyřech stranách obvodu.
Trhliny nejsou v místech působení maximálních ohybových momentů a maximálních průhybů desky,
ale v místech působení vlivu kroucení desky v rozích.
Jde o mikrotrhliny o šíři menší než 0,05 mm, které nejsou čerstvé a jsou stabilizované, bez dalšího pohybu.
Z toho lze usuzovat, že jde o trhliny, které vznikly před mnoha lety,
v době kdy stropní deska byla zatížena nahodilým dlouhodobým statickým zatížením od nádrží umístěných v akvaristické provozovně nad stropem,
které vyvolávají značné zatížení a z toho plynoucí stav napjatosti v desce.<br>

Zatížíme-li po celém obvodu uloženou desku uprostřed, vznikne tím stav napjatosti, který způsobí, že se deska prohne a její rohy ze nadzvednou.
Pokud bychom násilně vrátili nadzvedlé rohy desky do původní polohy například tím, že je zatížíme (což je náš případ), zmenší se průhyb desky,
ale v rohových oblastech začnou působit kroutící momenty, jako výsledek kompatibility přetvoření se stavem napjatosti.
Pokud nejsou rohy desky zajištěny proti nadzvednutí, má deska nejenom větší průhyb, ale také větší ohybové momenty v poli.
Z toho vyplývá, že u desky uložené tak, že může dojít k nadzvednutí rohů, lze očekávat výskyt trhlin v poli, od maximálního ohybového momentu,
kdežto u desky uložené tak, že nemůže dojít k nadzvednutí rohů, lze očekávat nejprve výskyt trhlin napříč rohů, od kroutících momentů v rozích.
Kroutící momenty v rozích desky jsou poměrně značné a mají často za následek vznik trhlin v oblastech rohů desky.
Jakmile však trhliny vzniknou, klesne prudce v těchto místech tuhost desky v kroucení.
Pokles tuhosti v kroucení je po vzniku trhlin mnohem intenzivnější nežli pokles tuhosti v ohybu.
V důsledku tohoto jevu se zmenší kroutící momenty a uvolní se vnitřní vazby v desce.
Deska se tak podepře obvodem a začne se chovat jako deska s neupevněnými rohy.
Takže při dalším zatěžování by začaly vznikat trhliny v místech maximálních ohybových momentů v poli.
Z výše uvedených důvodů se šířka trhlin od kroucení desky v rozích neposuzuje, protože je běžným důsledkem stavu napjatosti této konstrukce.
Desky tohoto typu jsou dimenzovány se značnou bezpečností, protože se v nich projevují některé příznivé vlivy (například membránové působení v tlaku) s nimiž se při návrhu nepočítá.
Vzhledem k tomu, že trhliny vznikly vlivem zatížení stropní konstrukce, bylo by vhodné stropní konstrukci již dále nepřitěžovat,
protože tento stav svědčí o značných vnitřních silách v konstrukci, což je zřejmé již z průzkumu skutečného nahodilého zatížení nádržemi.
Vzhledm k tomu, že se však zatím nezačaly projevovat žádné známky zatížení v místě působení maximálního ohybového momentu,
a zjištěné trhliny jsou logickým a běžným důsledkem stavu napjatosti v desce, který neohrožuje její další funkci,
není důvodu obávat se, za současného stavu, havárie stropní konstrukce.
Přesto je nutné z výše uvedených důvodů trhlinu ošetřit.
<br>
</b></p>
<p>&nbsp; </p>

<p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b>
<u>Návrh na řešení:</u><br>
Trhliny je nutné na povrchu desky uzavřít, aby nemohly být zdrojem pronikání vlhkosti a CO<sub>2</sub> do konstrukce.
Trhliny je možné vyspravit vhodným injektážním tmelem, který trhlinu zcela zaplní a dokonale přilne k povrchům v trhlině.
Okraj trhliny se nejprve proškrábne (pouze hrana a pouze nepevné a uvolněné části betonu), aby se odstranil případně již karbonatovaný beton,
trhlina se tím více otevře, pročistí se stlačeným vzduchem od prachových nečistot a zainjektuje se tak,
aby tmel (vhodné konzistence) pronikl co nejhlouběji do trhliny a zcela jí zaplnil.
Na trhu je několik druhů pro tyto účely vhodných tmelů, některé jsou samorozpínavé, vícesložkové.
Tmely jsou většinou na bázi polymerů (např. akrylátový tmel AKTROTMEL S1).
Takto opravená konstrukce bude nakonec opatřena protiarkobonatačním nátěrem, který zabrání pronikání CO<sub>2</sub> do konstrukce.
</b></p>
<p>&nbsp; </p>
<p align="justify" STYLE="line-height: 130%"><font size="2" face="Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif">
Informace týkající se problematiky vad a poruch staveb z hlediska uplatnění záruky za kvalitu stavebního díla
a nároku investora na případné náhrady, najdete také na těchto webových stránkách, a to v části:</font>
<pre>- Hlavní stránka
         - Důležité informace
                - Některé vybrané otázky ze stavebního provozu
                            - <a href="../../stpr/stpr/stpr10.html" target="_blank">Vady a poruchy a odpovědnost za ně.</a>
</pre>
</p>
<p>&nbsp; </p>
</blockquote>
</body>
</html>
�