Některá zajímavá soudní rozhodnutí

Osvobození od daně z převodu nemovitostí, v případě nepeněžitého vkladu nemovitosti do základního jmění společnosti

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

§ 8 a §20, odst.7, zák.č. 357/1992 Sb.
(Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2000, čj. 10 Ca 223/2000-24)
I. Vkladem do základního jmění společnosti s ručením omezeným je pouze takový převod majetku na společnost, kterým došlo ke zvýšení základního jmění již existující společnosti a tato skutečnost se projevila v rejstříkovém zápise. Převod jiného majetku na obchodní společnost, byť se i promítl v zápise v katastru nemovitostí, takovým vkladem není.
II. Daňově osvobozen ve smyslu § 20 odst. 6 písm. e) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí není každý převod nemovitostí do majetku společnosti s ručením omezeným, ale pouze ten, kterým se zvyšuje základní jmění nabyvatele.
Věc: J. H. proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích o dodatečném doměření daně z převodu nemovitostí.
Finanční úřad svým rozhodnutím vyměřil žalobci daň z převodu nemovitostí ve výši 514 000 Kč. Finanční ředitelství odvolání zamítlo s odůvodněním, že vklad do základního jmění obchodní společnosti má charakter úplatného nabytí majetku a nepeněžitým vkladem může být jen taková hodnota, která je penězi ocenitelná. Jestliže do základního jmění byl vložen vklad v hodnotě 0 (nula) Kč, pak nemohlo být daňové osvobození přiznáno. Krajský soud žalobu zamítl.

Číst dále: Osvobození od daně z převodu nemovitostí, v případě nepeněžitého vkladu nemovitosti do základního jmění společnosti

Provedení vadného díla a zaplacení ceny za toto dílo podle obchodního zákoníku

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

PROVEDENÍ VADNÉHO DÍLA A ZAPLACENÍ CENY ZA TOTO DÍLO PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU

Dílo, které je vadné, nelze považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je objednatel převezme. Pokud mezi účastníky nebylo sjednáno jinak, zhotoviteli v takovém případě právo na zaplacení ceny díla nevznikne.
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 11/2001

Číst dále: Provedení vadného díla a zaplacení ceny za toto dílo podle obchodního zákoníku

Stavba dočasně zřízená na cizím pozemku

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

Stavba na cizím pozemku
Zřídí-li stavebník na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, ztrácí po uplynutí sjednané doby právo mít nadále na tomto pozemku dočasně umístěnou stavbu a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva vlastníka pozemku, který se může podle § 126 odst. 1 ObčZ domáhat odstranění stavby. Vlastníkovi stavby, jehož obligační právo mít na pozemku umístěnou stavbu v důsledku časového omezení tohoto práva zaniklo, nenáleží námitka proti žalobě vlastníka pozemku, že má právo mít na pozemku stavbu. Tyto zásady se uplatní i v případě, že právo, jehož obsahem je dočasné umístění stavby na pozemku, zanikne jinak.

Číst dále: Stavba dočasně zřízená na cizím pozemku

Vstup na cizí pozemek v souvislosti s údržbou stavby

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

Právo vstupu na cizí pozemek
Právo vstoupit na pozemek za účelem obhospodařování sousedních pozemků nebo staveb nelze přiznat, pokud by jím došlo bez náhrady k omezení práva vlastníka sousedícího pozemku v rozsahu blížícím se nebo se v podstatě rovnajícím povinnostem plynoucím z věcného břemene.
Právo vstoupit na pozemek za účelem obhospodařování sousedních pozemků nebo staveb nelze přiznat, pokud by jím došlo bez náhrady k omezení práva vlastníka sousedícího pozemku v rozsahu blížícím se nebo se v podstatě rovnajícím povinnostem plynoucím z věcného břemene.

Číst dále: Vstup na cizí pozemek v souvislosti s údržbou stavby

Vznik a zánik stavby

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

Zánik stavby
Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Z hlediska posouzení zániku původní stavby není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudovaná konstrukce tvoří součást stavby nové nebo nezanikla a nově vybudované konstrukce tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku stavby původní je významné....
Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Z hlediska posouzení zániku původní stavby není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudovaná konstrukce tvoří součást stavby nové nebo nezanikla a nově vybudované konstrukce tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku stavby původní je významné to, co bylo odstraněno, nikoli to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující zda došlo k úplné nebo částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutno posoudit míru těchto zásahů.

Číst dále: Vznik a zánik stavby

Odstranění neoprávněné stavby

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

Účelnost odstranění neoprávněné stavby
Účelnost odstranění neoprávněně zřízené stavby ve smyslu § 135c ObčZ je třeba vždy hodnotit objektivně, tj. s přihlédnutím ke všem okolnostem a povaze každého jednotlivého případu. V rámci této volné úvahy musí soud přihlížet zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, k jakému účelu byla stavba zřízena a jaký je její charakter, jaký je...
Účelnost odstranění neoprávněně zřízené stavby ve smyslu § 135c ObčZ je třeba vždy hodnotit objektivně, tj. s přihlédnutím ke všem okolnostem a povaze každého jednotlivého případu. V rámci této volné úvahy musí soud přihlížet zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, k jakému účelu byla stavba zřízena a jaký je její charakter, jaký je rozsah zastavěného pozemku, případně pozemku nutného k řádnému užívání neoprávněné stavby, za jakých okolností byla stavba zřízena, zda stavebník stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří, zda vlastník pozemku o stavbě věděl a zda proti ní zakročil. Na soudu je, aby porovnal hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla na straně jedné, se zájmem na dalším využití stavby na straně druhé. Bez významu není ani porovnání těchto ztrát ve vztahu k následnému hospodářskému využití dosud zastavěného pozemku neoprávněnou stavbou, případně pozemku dosud užívaného v souvislosti s touto stavbou. Hospodářská ztráta vzniklá odstraněním staveb představuje nejen náklady na odstranění staveb, ale i cenu staveb.

Číst dále: Odstranění neoprávněné stavby

Nakládání s věcí v podílovém spoluvlastnictví

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

Hospodaření se společnou věcí
Ani za použití § 139 odst. 2 občanského zákoníku nelze nutit podílového spoluvlastníka, aby souhlasil s vytvořením další věci, jež by měla být v jejich spoluvlastnictví.
(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 1470/2002, ze dne 30.6.2003)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce M. R., zastoupeného advokátem, proti žalované I. K., zastoupené advokátem, o řešení spoluvlastnických neshod, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 5 C 745/97, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. února 2002, č. j. 23 Co 428/2000-82, tak, že rozsudek Krajského soudu v Hradci králové ze dne 7. února 2002, č. j. 23 Co 428/2000-82, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Číst dále: Nakládání s věcí v podílovém spoluvlastnictví

Příslušenství bytu

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

Příslušenstvím bytu jsou jednak místnosti, nacházející se v bytě, jako je např. předsíň, komora, koupelna, jednak prostory, které se nacházejí mimo byt, např. sklep, dřevník, kolna, apod. Společné těmto místnostem a prostorám je jejich účelové určení, tj. to, že mají sloužit k tomu, aby byly užívány s bytem. Prostory, sloužící k chovu hospodářského zvířectva, neodpovídají účelu, k němuž slouží prostory představující příslušenství bytu, tj. k uspokojování potřeby bydlení. Proto nemohou být příslušenstvím bytu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 26 Cdo 450/2003, ze dne 10.7.2003)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců A) J. T., a B) J. T., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) P. Š., a 2) D. Š., oběma zastoupeným advokátem, o zaplacení 44.944,94 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 2 C 506/2000, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. listopadu 2002, č. j. 5 Co 2259/2002-105, tak, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. listopadu 2002, č. j. 5 Co 2259/2002-105, a rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 9. července 2002, č.j. 2 C 506/2000-84, se zrušují a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Číst dále: Příslušenství bytu

K hodnotě členského podílu ve stavebním bytovém družstvu při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

Publikováno: 28.7.2003
Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
§ 150 ObčZ před novelou č. 91/1998 Sb.
V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva, jehož součástí je i hodnota členského podílu, nelze při stanovení její výše vycházet ze zůstatkové hodnoty členského podílu ani z hodnoty vypořádacího podílu. Jde o hodnotu, jejíž cena se pro účely uvedeného řízení stanoví cenou obvyklou, tj. cenou, kterou by bylo možno za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout.

Číst dále: K hodnotě členského podílu ve stavebním bytovém družstvu při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví

Vztah mezi rozhodováním soudu a rozhodováním stavebního úřadu

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

V řízení podle stavebního zákona lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkům a stavbám, tedy i námitky obsahově odpovídající § 127 odst. 1 ObčZ. Jde-li však o zásahy do vlastnického práva, které již nastaly a trvají, nemůže soud odmítnout rozhodnutí o takovéto žalobě jen proto, že námitka poukazující na neoprávněné zásahy do vlastnického práva byla uplatněna v souvislosti s řízením před stavebním úřadem a její řešení by náleželo do pravomoci stavebního úřadu. Takováto žaloba opírající se o § 127 odst. 1 ObčZ je žalobou vlastnickou, vyplývající z občanskoprávních vztahů, rozhodnutí o ní ve smyslu § 7 odst. 1 OSŘ spadá do pravomoci soudu a ten je tedy povinen o ní rozhodnout.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 572/2003, ze dne 8.4.2003)

Číst dále: Vztah mezi rozhodováním soudu a rozhodováním stavebního úřadu

Stavba v občanskoprávním smyslu nebo ve smyslu práva správního

Některá zajímavá soudní rozhodnutí

(rozdíl pojmu stavba z pohledu zákona stavebního a zákona občanského)

O stavbu ve smyslu občanskoprávním nejde tehdy, pokud by výsledkem stavební činnosti nebyla věc ve smyslu právním, nýbrž tento výsledek by se stal součástí jiné věci (pozemku, stavby) tak, že by k této věci podle její povahy náležel a nemohl by být oddělen, aniž by se tím věc znehodnotila. Musí tedy jít o takovou stavbu, s níž by mohlo být samostatně nakládáno, aniž by muselo být současně nakládáno s pozemkem, na němž je stavba umístěna. V oblasti občanskoprávních vztahů proto nelze pojem stavby vykládat podle správních předpisů.

Číst dále: Stavba v občanskoprávním smyslu nebo ve smyslu práva správního