ÿþ<html> <head> <title>Vada stavby</title> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=windows-1250"> </head> <body bgcolor="#FFCC99"> <blockquote> <p><b><u>Zákon o spotYební dani a stavební zákon.</u></b></p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Od 1. ledna 2004 za al platit nový zákon íslo 353/2003 Sb. o spotYební dani. Nejenom tento zákon je dokazem a obrazem "chytrosti" naaich zákonodárco. Jde o vaem známou kauzu zákazu prodeje tabákových výrobko a lihovin na tr~iatích a v tr~nicích. Pro  je tato problematika také problémem stavebních experto ? Jednoduae proto, ~e zákon o spotYební dani se odvolává na stavební zákon, a stavby a jejich souvislosti se stavebním právem Yeaí stavební experti, kteYí posuzují stavby a správní Yízení týkající se investi ní výstavby.<br> Proto jsem byl nucen zabývat se také touto stavebnprávní problematikou. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Tedy k vci. Nový zákon íslo 353/2003 Sb. ve svém § 133 Yíká:<br> Zákaz prodeje.<br> 1. Na tr~iatích, v tr~nicích a mimo provozovny ur ené k prodeji zbo~í a poskytování slu~eb kolauda ním rozhodnutím podle zvláatního právního pYedpisu, je prodej tabákových výrobko a lihovin zakázán.<br> Z § 133 vyplývá, ~e uvedené zbo~í se nesmí prodávat na tr~iatích, v tr~nicích a také mimo kolaudované provozovny. Kolaudované provozovny jsou tedy ze zákazu vyHaty a v nich je prodej mo~ný. Zvláatním právním pYedpisem, na základ kterého mají být provozovny kolaudovány jako provozovny ur ené pro prodej, je stavební zákon. Tr~iat a tr~nice jsou definovány v § 132, zák. . 353/2003 Sb. pYi em~ do doby vzniku tohoto zákona (tedy do 31.12.2003) nebyly tr~nice a tr~iat nikde definovány.<br> Z uvedeného lze vyvodit, ~e zákon bu nepova~uje kolaudovanou provozovnu za tr~iat nebo tr~nici, proto~e na tr~iatích a v tr~nicích prodej zakazuje a zároveH ze zákazu vyjímá kolaudované provozovny, nebo kolaudované provozovny, které jsou tr~iatm i tr~nicí ze zákazu vyjímá, proto~e v nich prodej povoluje, nebo si sám odporuje. Zákon je v rozporu tehdy, pokud stavba odpovídá definici tr~iat nebo tr~nice a zároveH je kolaudovanou provozovnou, proto~e podle jedné ásti § 133 je prodej v tr~iatích a tr~nicích zakázán a podle druhé ásti stejného paragrafu je prodej v kolaudovaných provozovnách ze zákazu vyHat.<br> Vlastníkom nebo provozovatelom tr~iae a tr~nic potom sta í prokázat, ~e jejich tr~nice nebo tr~iat je zároveH kolaudovanou provozovnou a vymahatel práva se dostává do konfliktu sám se sebou, proto~e podle jedné ásti vty § 133 je prodej zakázán a ml by následovat postih a podle druhé ásti vty § 133 je prodej povolen a postih by byl protiprávní.<br> Cílem vlastníko a provozovatelo tr~iae a tr~nic tedy je prokázat, ~e jejich tr~nice i tr~iat je provozovnou kolaudovanou pro prodej zbo~í.<br> Není snad tYeba vysvtlovat, ~e nejde o malé peníze. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p><b><u>Postup policie a celní správy:</u></b></p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Pracovníci policie a celní správy za ali jednat, zabavovat zbo~í a hrozit sankcemi. V mnoha pYípadech nehodlali uznat kolaudované provozovny a za ali pYi své práci vznáaet více i mén fundované argumenty. Vlastníci a provozovatelé problematických zaYízení se za ali bránit svými argumenty a doalo ke sporom. Spory sice Yeaí právníci (advokáti, soudci, právní zástupci obou stran), ale právníci si nevdí rady se stavební terminologií, a proto se obracejí se ~ádostmi o radu na znalce z oboru stavebnictví. Kladou v této souvislosti mnoho dotazo, napY. "Je kolaudovaná stavba v~dy nemovitostí ?", "Musí být ka~dá stavba v~dy povolena a kolaudována ?", "Je prodejní stánek stavba ?", apod.<br> Byl jsem také nucen se tmito otázkami zabývat. `lo o obchodní centrum (úmysln se vyhýbám problematickému názvu tr~nice), které sice naplHovalo vaechny znaky "tr~nice" v souladu s ustanovením § 132 zákon íslo 353/2003 Sb., bylo pod uzam ením, ale zároveH bylo také jako jeden celek kolaudováno jako provozovna ur ená k prodeji zbo~í podle stavebního zákona, tedy také v souladu s § 133 zákon íslo 353/2003 Sb. Celý areál ml obchodní plochu cca 2800 m<sup>2</sup> byl tvoYen ~ivi nou zpevnnou plochou, na které byly umístny sestavy stavebních bunk, uspoYádané pouze v jednom podla~í. Objekty byly pYipojeny na elektYinu, vodu a kanalizaci. V areálu byl také objekt se sociálním zázemím a objekt administrativní se správou areálu. Celý areál byl oplocen, v dob mimopracovní uzam en a nepYístupný a jako celek byl kolaudován na základ vydaného stavebního povolení, realizace celku byla provedena podle projektové dokumentace. Dostal jsem v této souvislosti celkem zajímavé znalecké otázky. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Pro poYádek jeat uvedu definici tr~nice podle ustanovení § 132 zákon íslo 353/2003 Sb.<br> Tr~nicí je vymezený uzavíratelný zastYeaený nebo nezastYeaený pYístupný prostor, kde dochází k nabídce a prodeji zbo~í nebo poskytování slu~eb na místech pronajatých k tomuto ú elu, pYi em~ tento prostor umo~Huje sestavit ur itý po et prodejních míst a mo~e být nebo je vybaven stánky, nebo jednoduchými objekty, popYípad pulty, stolky nebo obdobnými zaYízeními, která jsou ur ena pro prodej zbo~í nebo poskytování slu~eb. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p><b><u>Otázka 1:</u><br> Je nákupní areál provozovaný spole ností "XY" pod názvem "XY" stavbou v souladu a ve smyslu stavebního práva ?</b></p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Odpov: <br> Definice stavby je pYesn vymezena v § 139 b, zák. . 50/1976 Sb., Stavební zákon.<br> (1) Za stavbu se pova~ují veakerá stavební díla bez zYetele na jejich stavebn technické provedení, ú el a dobu trvání.<br> PYedmtný obchodní areál je dílem stavební innosti lovka, tedy je stavebním dílem. Na stavebntechnickém provedení, ú elu u~ívání ani dob trvání nezále~í. Proto tento nákupní areál je stavbou v souladu a ve smyslu stavebního práva.<br> V § 139 stavebního zákona je dále stanoveno, ~e  pokud se v tomto zákon pou~ívá pojmu <u>stavba</u>, rozumí se tím i její ást . Znamená to zcela analogicky, a z tohoto výroku vyplývá, ~e ka~dá ást (tedy i jednotlivá buHka stavebního systému v areálu) je z pohledu stavebního zákona ástí stavby a platí pro ní stejné podmínky jako pro stavbu.<br> Proto také byl tento areál zcela správn a v souladu se stavebním zákonem kolaudován stavebním úYadem jako stavba.<br> Odpov tedy zní: Ano nákupní areál provozovaný spole ností "XY" pod názvem "XY" je stavbou v souladu a ve smyslu stavebního práva. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p><b><u>Otázka 2:</u><br> Je obchodního areál provozovaný spole ností "XY" pod názvem "XY" nemovitostí, a jsou nemovitostmi jednotlivé stavební buHky umístné v tomto areálu ?</b></p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Odpov: <br> Podle § 139 b zák. . 50/76 Sb. jsou stavbami vaechna díla, která jsou výsledkem stavební innosti tedy  stavební díla . Ne vaechna stavební díla jsou vaak nemovitostmi. Jsou proto stavby nemovité i stavby movité. Nemovitosti jsou definovány v § 119 Ob anský zákon . 40/1964 Sb. jako pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Tedy pouze stavby spojené se zemí pevným základem jsou nemovitými stavbami, ostatní stavby jsou stavbami movitými. Toto ustanovení vaak obsahuje velmi záva~ný problém, a to ve výroku  spojené se zemí pevným základem . Znalec by tedy ml pYi zjiaeování zda jde o nemovitou stavbu zkoumat jakou pevnost má základ. Nikde vaak není stanoveno jak pevný má být základ, kterým je stavba spojena se zemí, aby taková stavba byla nemovitostí. Proto ani nelze pYesn v souladu se zákonem (tímto jeho problematickým výrokem) rozhodnout o tom zda stavba je nebo není nemovitostí. V zákon mlo být pravdpodobn napsáno, ~e  nemovitostmi jsou stavby pevn spojené se zemí základem nikoliv spojené pevným základem. Z uvedeného vyplývá, ~e podle zákona stavba která je nemovitostí nemusí být pevn spojena se zemí základem, ale musí spo ívat na pevném základu, se kterým musí být spojena. Nikde vaak není definováno co je myaleno slovem spojena, zda sta í, ~e se stavba základu dotýká a spo ívá na nm, nebo zda musí být napY. zatlu en hYebík. Spojení nemusí být pevné, pevný musí být základ, ale nikdo neví jak má být pevný. Nabízí se názor, ~e základ musí být pevný zYejm tak, aby stavbu unesl. To by vaak znamenalo, ~e pokud stavbu, (napY. stavbu in~ovního domu), pYití~íme nástavbou natolik, ~e základ stavbu neunese a objeví se napY. trhlina, pYestane být tato stavba ( in~ovního domu) nemovitostí, proto~e není spojena se zemí dostate n pevným základem. Z toho plyne, ~e ani toto kritérium pevnosti základu v praxi neobstojí. Vzhledem k tomu, ~e stavby umístné v obchodním areálu  XY spo ívají na pevném základu, kterým je pevná ~ivi ná vozovka, a jsou s tímto základem spojeny in~enýrskými sítmi, lze je ve smyslu ustanovení § 119 zák. . 40/1964 Sb., pova~ovat také za stavby nemovité, a to i pYesto, ~e mohou být pochybnosti o tom zda jsou stavby s tímto základem spojeny pevn, proto~e podmínku pevného spojení zákon nevy~aduje.<br> Odpov tedy zní: Ano, obchodní areál provozovaný spole ností "XY" pod názvem "XY" je nemovitostí, a nemovitostmi jsou také jednotlivé stavební buHky umístné v tomto areálu. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p><b><u>Otázka 3:</u><br> Zná stavební právo stavbu "tr~iat" nebo "tr~nice" ? Pokud nezná, pro  je v kolauda ním rozhodnutí uvedeno slovo "tr~iat" ?</b></p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Odpov: <br> Druhy staveb, pro které platí z pohledu stavebního zákona zvláatní podmínky uvedené v tomto zákon, jsou z hlediska stavebního práva zcela pYesn ve stavebním zákon (50/76) vymezeny. Dalaí druhy staveb, pro které platí zvláatní obecné technické podmínky, jsou definovány ve vyhláace o obecných technických podmínkách pro výstavbu (137/1998).<br> V § 139 b, zák. . 50/1976 Sb., Stavební zákon, jsou stavby dleny do kategorií podle ur itých vlastností. Z tohoto pohledu zákon dlí stavby na stavby trvalé, do asné, jednoduché a drobné. Podle tohoto dlení je zkoumaná stavba obchodního areálu stavbou do asnou, proto~e je pYedem v kolauda ním rozhodnutí omezena doba jejího trvání. Do ~ádné z dalaích v zákon uvedených kategorií nelze stavbu zaYadit. Nejde o stavbu pro bydlení, ani o stavbu pro individuální rekreaci, nejde o in~enýrské sít, oprné zdi ani podzemní stavbu. Stavba má vtaí zastavnou plochu ne~ 300 m<sup>2</sup>, nejde tedy o stavbu jednoduchou ani o stavbu drobnou.<br> Provádcí pYedpis ke stavebnímu zákonu, vyhl. . 137/1998 Sb., O obecných technických po~adavcích na výstavbu, dále definuje tyto stavby: budovu, bytový dom, rodinný dom, stavby pro individuální rekreaci, kterými jsou rekrea ní domek, rekrea ní chata, rekrea ní chalupa a zahrádkáYská chata, dále stavby pro shroma~ování osob, stavby pro obchod, ubytovací zaYízení jako jsou hotel, motel, penzion, stavby pro výrobu a skladování, zemdlské stavby, sít technického vybavení, je zde dále definována obytná místnost, pobytová místnost, istírna odpadních vod, apod.<br> Stavba typu "tr~iat" nebo "tr~nice" vaak stavebním zákonem ani ~ádným provádcím pYedpisem ke stavebnímu zákonu definována není. Z hlediska stavebního práva tedy taková stavba neexistuje.<br> Pokud se v kolauda ním rozhodnutí objevuje termín  stavby tr~iat nebo tr~nice nemo~e tím tedy být myaleno ozna ení druhu stavby, proto~e takový druh stavby z hlediska stavebního práva vobec neexistuje a kolauda ní rozhodnutí je pYeci vydáváno práv z hlediska stavebního práva, které musí respektovat.<br> Jak si tuto formulaci na kolauda ním rozhodnutí vysvtlit ?<br> Vysvtlení skute nosti, ~e se tento pojem (tr~iat) vyskytuje na kolauda ním rozhodnutí je zYejmé z toho, ~e investor, stavebník a potom i projektant, nazvali pYipravovanou a posléze projektovanou a realizovanou stavbu názvem  Tr~iat . Stavební úYad potom evidentn pou~il tento <u>název</u> stavby, který vaak nijak nesouvisí s druhem stavby podle stavebního zákona.<br> Kdyby mla být tato stavba zaYazena do druhu staveb definovaných stavebním zákonem, odpovídala by kategorii staveb pro obchod podle vyhláaky íslo 137/1998 Sb., § 3, písm. f. Stavební právo zná toti~ v této kategorii staveb pouze pojem  stavba pro obchod , který je definován jako stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu vtaí ne~ 2000 m<sup>2</sup> (napYíklad velkoprodejny, nákupní stYediska, obchodní domy). Uvedené pojmy, jako napY. nákupní stYedisko nejsou u~ dále podrobnji definovány.<br> Lze tedy usoudit, ~e pYedmtná stavba, která má celkovou prodejní plochu pYes 2000 m<sup>2</sup>, je ve smyslu stavebního zákona stavbou pro obchod a má obchodní název  Tr~iat obdobn jako je obchodní název napY.  Bezovka ,  Kotva nebo  Vinohradská tr~nice , apod.<br> Z pohledu stavebního zákona tedy jde o stavbu pro obchod, která je pro tento ú el provozu v souladu se stavebním zákonem Yádn kolaudována a provozována. Jde tedy o provozovnu ur enou kolauda ním rozhodnutím k prodeji zbo~í.<br> Nutno podotknout, ~e od 01.01.2004 platí novelizovaný zákon o spotYebních daních, zák. . 353/2003 Sb., který ve svém § 132, písm. d a písm. e, definuje tr~iat a tr~nici. Tyto pojmy jsou vaak definovány nikoliv z hlediska stavebního práva, ale z hlediska daHového systému, a proto jsou z pohledu stavebního práva irelevantní, neboe stavební právo se tmito daHovými ustanoveními neYídí.<br> Odpov tedy zní: Ne, stavební právo nezná stavbu "tr~iat" nebo "tr~nice" a z pohledu stavebního zákona jde pouze o obchodní název obchodního centra. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p><b><u>Otázka 4:</u><br> Jsou objekty s rozmry nad 16 m<sup>2</sup> umístné v nákupním areálu stavbami podléhajícími povolovacímu Yízení podle stavebního zákona? A pokud ano, jakému druhu povolovacího Yízení podléhají ?</b></p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Odpov: <br> Stavební zákon zná pro povolování staveb dva druhy povolovacího Yízení, a to stavební Yízení ukon ené rozhodnutím o povolení stavby a dále ohlaaovací povinnost. Podle § 54 lze stavby, jejich zmny a udr~ovací práce na nich provádt jen podle stavebního povolení nebo na základ ohláaení stavebnímu úYadu. Vaechny stavby, ae movité nebo nemovité, tedy podléhají jednomu z tchto dvou druho povolení. Podle § 55 se stavební povolení vy~aduje u staveb vaeho druhu bez zYetele na jejich stavebn technické provedení, ú el a dobu trvání.<br> Podle ustanovení § 55 zák. . 50/76 Sb., odst.2 ohláaení stavebnímu úYadu posta í u drobných staveb.<br> Drobnými stavbami jsou podle § 139 b dost.7 takové stavby, které plní doplHkovou funkci ke stavb hlavní, a to stavby s jedním nadzemním podla~ím, pokud jejich zastavná plocha nepYesahuje 16 m<sup>2</sup> a výaka 4,5 m.<br> Stávající objekty s rozmry nad 16 m<sup>2</sup> umístné v nákupním areálu jsou v sou asném stavebnprávním stavu nikoliv samostatnými stavbami, ale ástmi jedné kolaudované stavby.<br> V pYípad, ~e by stavby s podorysnými rozmry nad 16 m<sup>2</sup> umístné v nákupním areálu byly povolovány samostatn, nebyly by drobnými stavbami, proto~e pYesahují povolenou zastavnou plochu pro drobné stavby, a musely by podléhat podle stavebního zákona stavebnímu Yízení, tedy vydání stavebního povolení a kolaudaci.<br> Odpov tedy zní: Objekty s rozmry nad 16 m<sup>2</sup> umístné v nákupním areálu jsou ástmi jedné kolaudované stavby, a jako takovéto ásti podléhají povolovacímu Yízení podle stavebního zákona, a to stavebnímu Yízení podle § 58 a následných, zák. . 50/1976 Sb. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p><b><u>Otázka 5:</u><br> Co jsou z hlediska stavebního zákona objekty umístné v nákupním areálu s rozmry do 16 m<sup>2</sup> ? Podléhají tyto objekty njakému povolovacímu Yízení podle stavebního zákona ? A pokud ano, jakému ?</b></p> <p align="justify" STYLE="line-height: 200%"><b> Odpov: <br> S odvoláním na vysvtlení tohoto problému v odpovdích na pYedchozí znalecké otázky konstatuji, ~e stavby s rozmry do 16 m<sup>2</sup> zastavné plochy, které jsou umístné v nákupním areálu, jsou v sou asném stavebnprávním stavu ástmi stavby kolaudované výae uvedeným kolauda ním rozhodnutím.<br> Pokud by byly tyto objekty samostatnými stavbami stojícími na stejném pozemku, ale mimo kolaudovanou hlavní stavbu, byly by drobnými stavbami, pokud by splHovaly podmínku, ~e plní doplHkovou funkci ke stavb hlavní.<br> Proto~e celý obchodní areál byl kolaudován jako celek s konkrétním vyu~itím, ve smyslu stavebního zákona jako stavba pro obchod, má tato stavba vaechny znaky hlavní stavby.<br> Dalaí stavby, které by byly <u>samostatn</u> kolaudovány, mly by zastavnou plochu do 16 m<sup>2</sup> a doplHovaly by funkci areálu (stavby hlavní), by byly ve smyslu stavebního zákona drobnými stavbami, a proto by se na n vztahovala pouze ohlaaovací povinnost podle ustanovení § 57 zák. . 50/1976 Sb., pouze pokud by nebyly ástmi stavby hlavní, pYi em~ stavební úYad má právo rozhodnout zda povolovací Yízení nebude i v tomto pYípad Yeaeno stavebním Yízením (tedy vydáním stavebního povolení a kolauda ního rozhodnutí).<br> Sou asná stavebnprávní skute nost je vaak taková, ~e pokud by doalo ke zmnám (stavebním úpravám) v areálu, musely by být podle stavebního zákona posuzovány tyto zmny jako zmny existující povolené a kolaudované hlavní stavby. Nikoliv tedy samostatn, proto~e jednotlivé objekty nebyly kolaudovány samostatn (jako jednotlivé stavby), ale jako jeden celek. Ka~dá úprava na kterémkoliv objektu, ae má zastavnou plochu pod 16 m<sup>2</sup>, nebo nad 16 m<sup>2</sup>, bez rozdílu je ástí stavby, a musela by proto být posuzována jako zmna celé kolaudované stavby, proto~e podle ustanovení stavebního zákona platí, jak je ji~ výae uvedeno, ~e (§ 139) pokud se v tomto zákon pou~ívá pojmu "stavba", rozumí se tím i její ást.<br> Na ohláaení je mo~né podle § 55 stavebního zákona provést pouze takové zmny povodní stavby, které nezasahují do nosných konstrukcí stavby, nemní její vzhled a nemní její zposob u~ívání. I v tchto pYípadech vaak mo~e stavební úYad s odovodnním ur it, ~e ohláaení nesta í a je nutné stavební povolení.<br> Odpov tedy zní: Objekty umístné v nákupním areálu s rozmry do 16 m<sup>2</sup> jsou v sou asném stavebnprávním stavu ástmi kolaudované stavby. Proto podléhají, v etn zmn na nich, stavebnímu Yízení s následnou kolaudací pYípadných zmn. Zmny, které nezasahují do nosných konstrukcí a nemní vzhled ani zposob u~ívání stavby, mohou být provedeny na ohláaení stavebnímu úYadu, pokud stavební úYad nenaYídí stavební povolení. </b></p> <p>&nbsp; </p> <p>&nbsp; </p> </blockquote> </body> </html>